Ventilace ze zdravotního hlediska
Počátkem osmdesátých let dvacátého století se začíná hovořit o jevu zvaném Syndrom nezdravé budovy. Tento syndrom se týká alergických obtíží a dokonce příznaků chorob, které se často objevují při pobytu v určitých budovách a místnostech. Ty mohou vést ke vzniku chronických onemocnění, která narušují pracovní schopnosti jedince i jeho běžné činnosti. To nemusí vést pouze ke ztrátě kvality života, ale i ke značným ekonomickým ztrátám a zvýšeným nákladům.
V zásadě je možné v interiéru budov nalézt následující potenciálně rizikové faktory:
1. Toxické znečištění způsobené nebezpečnými chemickými látkami a prachem.
2. Vlivy hluku, světla, pachů, vlhkosti a vnitřního klimatu.
3. Hromadění mikrobů (bakterií, virů, plísní), které mohou způsobovat infekce.
4. Působení alergenů.
Koncentrace těchto znečišťujících faktorů velmi závisí na podmínkách vnitřního klimatu, způsobu ventilace a uspořádání a využívání daného prostoru. Když se počátkem sedmdesátých let začala uplatňovat opatření pro úspory energií, došlo ke značnému zlepšení izolačních vlastností stavebních konstrukcí. To ale vedlo k omezení intenzity výměny vzduchu uvnitř budov. Ze zdravotního hlediska leží optimální intenzita výměny vzduchu v rozmezí 0,5 až 1,0, avšak ve skutečnosti se pohybuje v dobře izolovaných budovách intenzita výměny vzduchu mezi 0,3 až 0,5, což znamená, že výměna znečištěného vzduchu v interiéru je nedostatečná.
Proto nutně dochází ke zvýšení potíží obyvatel. A zde právě může řízené větrání budov sehrát svoji nezastupitelnou úlohu. Řízené větrání udržuje v interiéru optimální teplotu a vlhkost a současně zajišťuje, že vzduch uvnitř budovy je dokonale hygienický. Příslušné technické směrnice a hygienické předpisy je možné nalézt v normě DIN 1946.
Řízené větrání budov = zdravý interier
V dnešní době trávíme 90{79509491934a9189f6caf711b45d28419197db5ab2ea3b92582a7990f52a4368} času v interiéru. To jistě přináší zvýšené nároky na jeho vnitřní klima. Hlavními faktory, které jej ovlivňují, jsou pachy, škodlivé látky, hluk a teplota. U každé budovy dochází k určité základní ventilaci, například prostřednictvím vzduchu procházejícího kolem zavřených oken a dveří, potrubím a stěnami. Tento způsob ventilace může obzvláště ve starších budovách zajistit dostatečné větrání. Větrání se též provádí otevřením oken či dveří nebo otevřením okenních ventilací. Při silném větru nebo při značném rozdílu teplot mezi interiérem a exteriérem se intenzita ventilace zvyšuje. Na druhé straně při bezvětří nebo malém rozdílu teplot nedochází k potřebné výměně vzduchu.
Neřízené větrání se též značnou měrou podílí na nákladech na vytápění a spotřebovává značnou část neobnovitelných zdrojů energie. Opačným příkladem je nízkoenergetický dům. Při jeho konstrukci je využita účinná tepelná izolace, která zabraňuje únikům tepla. Tím též nízkoenergetické domy přispívají k péčí o životní prostředí. Avšak i zde přetrvává problém s nedostatečnou výměnou vzduchu, která nedosahuje požadovaných hodnot 0,5 – 1,0. Pro dosažení potřebné výměny vzduchu je nutné buď otevřít okna, což ale narušuje nízkoenergetickou koncepci domu, nebo je třeba zvážit instalaci systému řízeného větrání se zpětným získáváním (rekuperací) tepla.
Řízené větrání je možné použít jak v nízkoenergetických domech, tak ve starších budovách. V nízkoenergetických domech systém řízeného větrání zajistí potřebnou intenzitu výměny vzduchu i při uzavřených dveřích a oknech. Při rekonstrukcích starších budov je vhodné kromě použití lepší tepelné izolace a výměny oken uvažovat i o řízené ventilaci, která zajistí potřebnou intenzitu výměny vzduchu.
Rekuperace tepla = úspora energie
Starší budovy bývají obvykle vystaveny značnému hluku z ulice. I v tomto ohledu může ventilační systém přinést užitek. Když větráme otevřenými okny nebo používáme řízené větrání bez rekuperace tepla, pak tepelná energie vnitřního ventilačního vzduchu přichází nazmar. A energie, která unikne při větrání, představuje značnou část celkové energie potřebné pro vytápění (40 –50{79509491934a9189f6caf711b45d28419197db5ab2ea3b92582a7990f52a4368}). Naproti tomu při řízeném větrání s rekuperací se využívá energie obsažená ve ventilačním vzduchu, který by byl jinak bez užitku vypouštěn ven. Navíc se při rekuperaci využívá i teplo generované uvnitř budovy svítidly, osobami či domácími spotřebiči. Ventilační tepelná čerpadla NIBE usnadňují rekuperaci a využívají energii získanou z vypouštěného ventilačního vzduchu k ohřevu teplé vody i k vytápění.
Rekuperace nejenom přispívá ke zdravému a pohodlnému vytápění, ale také přináší značné úspory tepelné energie a tím přispívá i omezení emisí oxidu uhličitého.