Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů

Datum: 2.3.2009

Autor: Ing. Roman Polák

Organizace: Energetický regulační úřad

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) se stala celosvětovým tématem. Jednotlivé země nebo různá společenství států sledují více či méně ambiciózní cíle, které se týkají výroby energie z obnovitelných zdrojů. Také Česká republika se ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii zavázala dosáhnout indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě ve výši 8 procent v roce 2010. Podle předběžných informací byl tento podíl za rok 2008 přibližně 5,5 procent.

Záměry dalších členských států EU vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES, o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou, znázorňuje graf č.1.

Směrnice 2001/77/ES nestanovuje jednotný systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, proto je v rámci EU její výroba podporována odlišně. Nejvíce států se soustřeďuje na podporu formou výkupních cen (Feed-in tariffs). Např. v ČR a ve Španělsku je tento systém doplněn o zelené bonusy, příplatky k tržní ceně silové elektřiny. Dalším významněji zastoupeným systémem je trh se zelenými certifikáty v kombinaci s kvótami (Quota/TGC). U tohoto systému je stanoven podíl OZE na celkové produkci/výrobě/spotřebě elektřiny. Držení podílu se prokazuje zelenými certifikáty. Přehled užívaných systému podpory v rámci EU znázorňuje obrázek č. 1.

Ohlédnutí za podporou OZE v ČR

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla v České republice stanovena poprvé pro rok 2002. V listopadu 2001 vydal Energetický regulační úřad (ERÚ) cenové rozhodnutí, které stanovovalo výkupní ceny pro základní kategorie obnovitelných zdrojů, malé vodní elektrárny, spalování biomasy, spalování bioplynu, větrné elektrárny, využití slunečního záření a využití geotermální energie. Toto členění, platné i pro rok 2003, začalo být nedostatečné a bylo nutné obnovitelné zdroje kategorizovat. Pro rok 2009 platné cenové rozhodnutí č. 8/2008 má již 42 kategorií a podkategorií.

Přelomovým bodem v podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR bylo přijetí zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, který představuje významnou garanci stability pro podnikání.

Jsou zde stanoveny dva systémy podpory, a to výkupní ceny a zelené bonusy. V případě, že si výrobce zvolí podporu formou výkupních cen, volí jistotu. Jistotu toho, že veškerou elektřinu, kterou vyrobí, prodá za garantované výkupní ceny provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy. Ti platí výrobci za elektřinu naměřenou na předávacím místě mezi jimi a výrobcem.

Druhý systém, podpora formou zelených bonusů, je sice složitější, ale na druhou stranu umožňuje výrobci maximalizovat zisk. Výrobce může svou produkci elektřiny prodat jakémukoliv zákazníkovi, obchodníkovi s elektřinou nebo sám ji spotřebovat na tzv. ostatní vlastní spotřebu. Elektřinu pak prodává za tržní cenu silové elektřiny, která je obvykle vyšší, než rozdíl výkupní ceny a zeleného bonusu pro danou kategorii obnovitelného zdroje. Nevýhodou systému zelených bonusů je, že výrobce si musí aktivně hledat odběratele pro svou produkci a vyřešit otázky spojené s odpovědností za odchylku. Ale i přes tyto další nutné kroky byla v roce 2007 formou zelených bonusů, které vyplácí provozovatel regionální distribuční soustavy, podporována více než polovina výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Pro každého investora, který se zabývá obnovitelnými zdroji, je jistě důležité vědět, jaká jsou pravidla pro stanovení podpory. Výkupní ceny byly vypočteny s ohledem na znění § 6 zákona č. 180/2005 Sb. a jsou stanovovány tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic a přiměřený zisk. Zelené bonusy jsou proti výkupním cenám zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie také zohledňují výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů. Základní technicko-ekonomické parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů, které vstupují do výpočtů výkupních cen a zelených bonusů, jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění. Základními parametry pro každý druh obnovitelného zdroje jsou investiční náklady vztažené k jednotce instalovaného výkonu a předpokládané hodinové využití. Je třeba zdůraznit, že se jedná o indikativní parametry, výrobce s jinou kombinací si může zdroj postavit.

Více informací o podpoře výroby elektřiny z OZE je možné najít na webových stránkách ERÚ www.eru.cz, kde jsou vyvěšeny Často kladené dotazy pro oblast obnovitelných zdrojů.

Budoucnost podpory

V době ropných cenových šoků a plynových krizí si Evropská unie stále více uvědomuje, že je nutné zajišťovat bezpečnost dodávky a snižovat závislost na importech, a proto je více než zřejmé, že podpora výroby energie (elektřiny) z obnovitelných zdrojů bude jednou z jejích základních energetických priorit. V prosinci 2008 byl přijat klimaticko-energetický balíček, který stanovuje pro rok 2020 následující cíle:

V rámci uvedeného balíčku byla přijata nová směrnice, která podporuje právě výrobu energie z OZE, a nahrazuje současnou směrnici 2001/77/ES. Mimo výroby elektřiny z OZE podporuje i výrobu tepla a chladu z OZE a biopaliva. Je otázkou, nakolik tato směrnice přispěje k harmonizaci podpory výroby energie (elektřiny) z OZE v rámci EU, zda představený návrh obchodování se zelenými certifikáty nahradí současné systémy podpory. Současní a budoucí investoři se však nemusí obávat. Do doby platnosti nové směrnice budou i nadále podporováni současným systémem podpory, přičemž tato jim bude vyplácena po dobu ekonomické životnosti zdroje, tedy i v době platnosti nové směrnice.

Vzhledem k trendu ve vývoji ceny silové elektřiny je možné, že v horizontu několika málo let budou výkupní ceny nižší než tržní cena silové elektřiny. Uvedené dokresluje graf č. 2, ze kterého je sbližování výkupních cen a silové elektřiny zřejmé. V situaci, kdy budou výkupní ceny nižší, by se mohlo zdát, že nebudou mít dále význam. Ve skutečnosti tomu tak není a výkupní ceny budou dále stanovovány v souladu s ustanovením zákona a budou záchrannou sítí pro zdroje, které nenaleznou uplatnění na trhu. Zelené bonusy zůstanou také zachovány, svou velikostí však budou představovat pouze motivační příspěvek k tržní ceně silové elektřiny.

Závěr

Proto, aby Česká republika splnila závazek, ke kterému se ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii zavázala, je nutné obnovitelné zdroje i nadále podporovat. Podpora musí být nastavena tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů našla své uplatnění na trhu a výstavba nových výroben byla ekonomicky atraktivní pro investory. Na druhou stranu je podporu nutno nastavit s ohledem na podmínky ČR, zejména na dostupnost obnovitelných zdrojů. Je třeba přednostně rozvíjet technologie, které najdou v ČR uplatnění. Rozvoj obnovitelných zdrojů ve svém důsledku zaplatí všichni koneční zákazníci. Proto je nezbytné, aby stanoveného cíle bylo dosaženo s co možná nejmenšími dopady do konečné ceny elektřiny a s co možná nejmenšími dopady na ostatní ekonomická odvětví.